Když si koupíme jakoukoliv novou věc, očekáváme, že bude fungovat přesně tak, jak má. Ovšem ne vždy je to ten případ. Někdy se zkrátka stane, že výrobek je z nějakého důvodu vadný. V takovém případě máme samozřejmě nárok buď na výměnu, nebo na vrácení peněz.
Tento systém by ovšem šel poměrně snadno zneužít – přeci jen, každá věc se používáním opotřebuje, a po čase již nebude fungovat tak, jako když byla nová. I proto byla stanovena záruční lhůta, což je lhůta, ve které můžete výrobek zdarma vrátit nebo si jej nechat opravit, pokud na něm naleznete nějakou závadu.
Tato doba je samozřejmě pro každý typ výrobku jiná, a její minimální délka je stanovena zákonem. I když je fakt, že výrobce či prodejce ji může prodloužit. A je to jen pochopitelné, přeci jen potraviny mají jinou trvanlivost, než například elektronika.
Ovšem pravdou je, že nestačí jen to, že jste přinesli zpět rozbitý výrobek. Aby byla vaše reklamace uznána, musíte ještě splnit záruční podmínky. Ty jsou samozřejmě uvedeny na záručním listu daného výrobku, a lze je najít mimo jiné i na internetových stránkách výrobce. Jen málokdo je však čte.
Tento fakt pak vede k mnoha nepěkným překvapením. Tyto podmínky totiž jasně říkají, za jakých podmínek je možné reklamaci uplatnit. A pokud je nesplníte, máte smůlu. A ačkoliv některé jsou pochopitelné (například závada nemůže být způsobena vámi, ať už nevhodným používáním nebo tím, že vám daná věc například spadla), jiné mohou být ne tak zřejmé.
Některé firmy totiž požadují přinést danou věc v jejím originálním balení. A to si mnoho lidí neschovává. Jiné zase chtějí doklad o koupi. A pak jsou zde i mnohé jiné podmínky, které pak záleží na daném typu zboží.
Je tedy jasné, že se rozhodně vyplatí si je přečíst. Někdy jsou totiž postaveny tak, aby zákazník měl jen malou šanci, že se svou žádostí uspěje. A na to je potřeba dávat pozor.